Běžkařské Milovy

14 dnů po posledním výletě na Nové Město opět vyrážíme do světa sněhu a ledu. Věrča opět o dva týdny blíže porodu, takže veškeré trasy plánujeme jen tak od hospody k hospodě. Přijíždíme v sobotu a ubytování máme zamluvené v Poslední Míli. Minulý rok jsme tady byli a měli jsme pro sebe celou chatičku. Pokoje v penzionu jsou výrazně horší. Vše plně kompenzuje ledová výzdoba chaty.

Rybník k rekraci přímo láká.
Rodinka si na zimu nasadila slušivé čepičky.

Vyrážíme proti proudu potoka, pak se chceme stočit doprava a vrátit se přes Podlesí, Žížovo to panství.

Hotel Podlesí je podle uzavřen pro nějakou sešlost místních internetových providerů. Vozítko na kterém řádili měli věru stylové.

Zpět to bereme šturmom dolu od ústí odbočky na Podlesí přímo přes silnici do lesa.

Zamrzlý řetěz z okapu v ranním a odpoledním slunci.

   

S takovým patvarem si děda Mráz vyhrál na hladině rybníka. Ještě v lyžařském se už za tmy stavujeme na skvělou večeři ke Šlechtům. Děláme dobře, hospoda v Poslední míli už nevaří a to slibovali ráno bůhvíco.

Druhý den vyrážíme směr Blatiny, kde je naše první zastávka.

Dál nabíráme směr Sněžné. Počasí je nádherné.

Zde se nám vcelku nečekaně přimotala do cesty krásná cukrárna. Nebo že bysme tam šli právě kvůli ní ?

Zpět je to trochu z kopce, ale všude kolem jsou samé krásné peřiny.

    

A hurá domů. Samozřejmě ještě na rychtu na večeřku.