Tradiční válení na slovácko - slovenském pomezí

Jak už to letos vidím, pořádnou dovolenou na kole s válením, ježděním a odborným hodnocením cukráren si dosyta neužijeme. Tak aspoň malé šidítko - pondělím nastavený víkend. Vyrážíme v pátek v podvečer, slunce je již schované, jen posledními paprsky mlsně olizuje reklamní nápisy na střechách mrakodrapů. Odevzdáváme se do bídných rukou ČD a už za tmy vystupujeme v Břeclavi. Máme v plánu jen mírný posun do 10 km vzdálené Nové Vsi na písečný lom. Po cestě nás ještě odchytává restaurace ve vesnici Hrušky, kde se ládujeme - jak jinak - na rožni připravenou mršinou a pivem.

Takto zmožení jsme schopni se přesunout kousek za vesnici, kde trávíme krásnou noc pod hvězdným nebem. Přímo nad námi září souhvězdí grilovaného pašíka.
  

Ráno je nádherné. Ale než stihneme nakoupit proviant a přemístit se k vodě, zatahuje se. Je sice teplo, ale chvíli po poledni se spouští řádný liják.

Ten přečkáváme, ale když se kolem šesté večer opět setmí, balíme a přesunujeme se do myslivecké hospody Myslivna. Tady nám náladu zvednout umí...

Po kafíčku šlapeme po cyklostezce směr Hodonín. Malebná zákoutí rodné domoviny jako by se nám sama vystavovala.


V Hodoníně se zrovna slaví hody. To tady asi mají pořád. Produkce Těžkýho pokondra je nutno kompenzovat a uklidnit vydrážděné nervy.

 

Vše je zakončeno ohňostrojem, který střílí přímo z náměstí, z vyhrazené plochy 40 x 40 m. Vítr naštěstí jde na druhou stranu než stojíme my, takže nejsme až tak moc zasněžení.

Nádražní podchod v Hodoníně je noblesní a hlavně projetelný kolem.

Noc trávíme v romantickém zákoutí místního stadionu. Hned v sousedství je ZOO, takže usínáme s pocitem dobrodruhů na safari.

Ráno si ještě prohlížím sportoviště, na kterém trénovala Vypsaná fiXa svůj hit "roztočíme mrtvýho čápa nad hlavou".

Další cesta nás vede na Slovensko, podél Moravy až k vesnici Kopčany, kde dle mapy mají být velké přírodní vodní plochy.

Jedná se o mělká jezera, kde mají svůj ráj pouze rybáři. Bahnité břehy nás ke koupání ani nelákaly.

Nejbližší koupání je tradiční Šaštín. Projíždíme kolem piva, čtyřčíselného domu až k místu mého prvního defektu. Výjimečně jsem nepíchl, ale plášť projel. Pomáhá záplata na duši i plášť a konečně uleháme na pláži Šaštínského moře (samozřejmě po důkladné degustaci langošů)....z Trenčína do Šaštína v kupé sedíš ty a vrah....

Večer se přesunujeme k dalšímu písečňáku, mezi Kútama a Moravským Svatým Jánem. Tento lom je pověstný svými východy slunce, viz zakončení čundru minulý rok.
poznámka 1) První fotka je západ
poznámka 2) Fotila Verča, mně nějaký západ jen tak nevzbudí. Natož pak východ.

Ráno nás přichází pozdravit rodinka labutí.

 

Odpoledne nás hlad nutí přejet na českou stranu a navštěvujeme Novou ves podruhé. Ale to už úplný konec.

Vlastně ne. U Břeclavi se ještě zastavujeme u malého přírodního lůmku, kousek od silnice, vedoucí směr Brno kolem letiště. Pěkný přírodní útvar. Už je ale tma, takže z fotek nic není. Tak zase někdy příště, milé děti.