Běžkařské běsnění
na Novém Městě

Běžky jsou letos již zaběhnuty (viz. předchozí akce), jak jinak taky, nezbývá než vyrazit. Mám jednu nepříjemnou vzpomínku z jinošství - na běžkách opravdu nelze zastavit. Plužení je možné pouze na dokonalém terénu, je-li zamrznuto nejde to. Je-li hluboký sníh, nejde to (ale pády méně bolí). Mně se většinou po marné snaze o ploužení zasekává nebo propadá lyže a skáču šipku. Zadek mám úplně v pohodě...
Ubytování volíme na Maršovské rychtě a to hned, pominu-li dobrou cenu kompenzovanou mizivým komfortem, ze tří důvodů:
1) Je zde skvělá hospoda
2) Výborně tady vaří
3) Ta restaurace je fakt dobrá  
Přijíždíme v sobotu ráno, nazouváme lyže a bez prodlev vyrážíme. Výpravu vedu já, protože jako dítě předškolního věku jsem zde s rodiči mnohokráte byl. Než si vyfotím kousek vytáté země, mizí Věrča v dálí.

 
Naše cesta vede dále  k rybníku Sykovec. Jeho západní břehy sousedí totiž s vesnicí Tři Studně, kde je skvělá hospůdka...
Ještě jako správný vůdce vykonám rafinovaný navigační úskok, zvaný "pochod spirálou", nakonec do vesnice a hospody dorážíme.

Po nutném občerstvení pokračujeme směr Medlov.

 

Pokud se podíváte na tuto podzimí cyklo akci, shledáte velice podobné letní fotky.

Přechod suchou nohou. Jako odměna bylo kuk.

Les. Ojojoj.

Pasecká skála. V létě stojí za to vystoupit na výhled. Pokud je mlha, namrzlo, máte rozbité běžkařské boty a začíná se smrákat, lze výstup i oželet.

A to je již nejzajímavější věc celého výletu (alespoň z mé strany). Kousek od vesnice Studnice jsou tytu tři, z dálky viditelné sloupy. Jsou spojené dráty, pravděpodobně se jedná o nějaký dlouhovlnný vysílač.

Skoro za tmy se vracíme na naší rychtu. Sprchuji se jen já, jelikož nějací dobráci nám vycamrali celý bojler. A voda je opravdu studená. STUDENÁ. Brrrr. Rychle do hospody, tam je ihned vše zapomenuto.
Ve vybavení pokoje je drobná úprava. Možná čekají čínskou delegaci. Třeba plánuje někde v okolí Číňan pokračování svého oblíbeného cupu.

Dvě kočky.

A hurá za novými lyžařskými zážitky. Má natržená bota je odborně spravena, není čeho se bát. Snad jen že půjdu zpět boso.

U Skihotelu probíhá mistrovství republiky v zimním trojboji. Běh - kolo - běžky.


A hádejte, kdo byl (tradičně) nejlepší ?

Antarktická příroda.

Možná spíš aljašská s typickým způsobem dopravy.

Ještě zahřát v poslední hospůdce a vydat se na nebezpečný sjezd do údolí potoka Bobrůvka.

Teď jsme sice o řádek níž, ale v reálu nás to stálo nespočet pádů, modřin, sněhu za krkem a  výsměchu zdálky nás pozorovavších běžkařů.

Ale to samozřejmě není konec, před odjezdem se ještě posilňujeme v Maršovické hospůdce.
---
A to už je konec.