část 2. aneb dolů 87 m na 287 km
|
V noci ze soboty na neděli opouštíme výpravu a necháváme se vysadit v Linci. Dál už pokračujeme po svých a nalehko v sestavě, Věrča, Lučina, Milan a já. Výstroj byla drsně probrána, stan, většina ošacení a jiné zbytečnosti byly poslány do Kolína. Já si nechávám jen nejnutnější: nějaké náhradní prádlo, spacák, tričko (úplně zbytečně - jak zjišťuji v cíli), košili, dvě tílka, mp3 přehrávač a Cestu krve od Kulhánka. Řidič nás vysazuje téměř geniálně, hned po kilometru nočního bloudění nacházíme cyklostezku. "Wien 227km" je na směrovce napsáno. Raději uleháme a nemyslíme na to. Ráno zjišťujeme, že jsme spali vedle krásného rekreačního jezírka. Hurá do vody. |
 |
| Poté, co se kolíňáci zabalí (nějaká ta hodinka) vyrážíme už podél Dunaje. 32°C ve stínu, vzduch jak v prádelně. Ještě netušíme, že počasí bude celý týden pořád stejné. Průmyslová zóna v Linci a přejezd přes hráz přehrady. Na celém rakouském toku je každých 40 km přehrada. Není to na první pohled znát, výšky hrází jsou kolem 8 m. Voda jen prostě přestane téct. |
 |
| Dunaj má tu výhodu, že se v něm dá kdekoliv koupat. Dobrý přístup je co chvíli, včetně pěkných pláží. Jediná nevýhoda je, že pokud se odvážíte dál od břehu, můžete z vody vylézt taky v Rumunsku. |
|
|
| V téhle boudičce jsem před asi 4 roky, když jsem tudy cykloval sám, spal jelikož pršelo. To ráno ji začali dva chasníci vrtačkama dřít a znovu natírat, nebrajíce na mně ohled. Ještě pořád ale vypadá jako nová. |
|
|
| Klášter v Melku a romantický západ slunce. |
|
|
| Obchůdek pravnuka slavného Klementa. Kdy jiný by mohl mít takové jméno. |
|
|
| Večer uleháme v místě, kde nám dochází síly (132 km v nohách). Ráno opět krásné počasí. Snídaňově obědovou koupací pauzu děláme u vody v Křemži. |
|
|
| Holčičí intermezzo. |
|
|
| Ještě málem zmokneme v Tulinu, ale navečer dorážíme úspěšně do Vídně. |
|
|
| Kostel sv. Františka z Assisi u Mexikoplatzu. Večer jsme sem zašli i na pár piv. Ceny jako u nás za komunistů, guláš za 8 a pivo za 2,60. |
|
|
| Tak tady jsme spinkali. Podél celé Vídně (okolo 20km) je Dunaj rozdělen ostrovem, který výtváří rameno - Nový Dunaj - s krásnou vodou. Koupat se dá kdekoliv. Při odjezdu počítáme sporty, které jsou zde provozovány: plavání, vodní lyže za člunem a na vleku, potápění, skoky do vody na snowboardu, rybaření. A na břehu samozřemě kola, kolečkové brusle a šílené množství běžců. |
|
|
| Zákoutí jak z New Yorku. |
|
|
| Další den se věnuje Vídeňským pamětihodnostem. Začínáme v Prátru, pak je na řadě Hofburg a centrum, nakonec přejíždíme k Schonbrunnu. |
|
|
| Jo jo, prohnilé mocnářství zapáchá. |
|
|
| Zde se inspirovala Agata Christie ke svému románu Dům na střeše. |
|
|
| Schonbrunn. Věrča chytá úžeh, takže si ho moc neprohlížíme a jedem se zchladit někam k vodě do stínu. |
|
|
| Cestou se probloudíme k ulici Wienzeile na které je obrovský arabský trh. U Mustafy si dáváme kebab a já samozřejmě kupuju směs oříšků. Verče úžeh trochu ustupuje.... |
|
|
| Zpáteční cesta vede přes Prátr, kde jsem přemluven k absolvování jízdy na horské dráze. Za bůra, to se vyplatí, zvláště když po úžehu už není skoro ani stopa... |
|
|
| Památník Krasnej Armii, která "osvobodila" Vídeň. |
|
|
| Na našem spacím místě se potkáváme s kolíňákama, poslední koupel, poslední fotky, nabíráme vodu a dáváme Vídni sbohem. |
|
|
| Cesta do Bratislavy je drsně nezáživná, pořád po vrcholu protipovodňové hráze, mírně do zatáčky, takže je vidět zhruba 2 kilometry dopředu. Už za tmy uleháme, kam padneme (Verča nás ještě z nějakého důvodu přemisťuje k nejbližší vesnici). Do Blavy zbává asi 40 km - dětská hra. |
|
|
| Poslední most u Hainburgu, poslední koupání a už jsme... |
|
|
| v Bratislavě. Jedem do Sence na Slunečné jezera kde ukájíme po restauracích (a jinde) své nízké pudy. |
|
|
| Fotka z jediné normální hospody Zelený dvůr. Letos byla obsluha úplně mimo (snad i na Slovenské poměry), první objednávka tak 15 minut, než něco donesou dalších 15 - 25. Dost děs, už tam nepáchnu. Vidíte ty prázdné stoly ? To není náhoda. |
|
|
| Kolínská siesta. |
|
|
| Vodní fotbal. Dobrý nápad. Na zemi se nedá rozběhnout - klouže to a balon lítá ve vodě pomalu. |
|
|
| Jednu noc přespáváme a další odpoledne vyrážíme na Moravu. Spíme u jezer poblíž Kůtů. Západ a východ slunce. |
|
|
| První fotka pořízena 9:23, druhá 9:57. Minimální doba nutná k tomu, než Milan důkladně sbalí celtu. |
|
|
| zatímco Kolíňácí projíždí Lednicko Valtický areál, my se ještě válíme u vody. Teprve v podvečer přejíždíme na místo srazu do Lednice. Cestou potkáváme zmatenou srnu, které se nechce utíkat. |
|
|
| Koupel u hurá ke Včelařovi na náročnou večeři a spoustu piv (jak je vidět z xichtů). |
|
|
| Uleháme v poli za vesnicí, a kolem 1/2 třetí kde se vzala, tu se vzala, policejní patrola. Vybydlet se jim nás nepovedlo, leč upozorňují, že jestli nás v tom poli někdo uvidí, vytáhne na nás šťagélek. Kolíňáci naštěstí neví co to je, tak spíme v klidu do rána a vidíme východ slunce jak z filmu o kovbojích. Už nám to krásné počasí pomalu i leze krkem. Déšť a mráz na nás. |
|
|
| Ráno zjišťuji, že není vše jak má být. Dostávám dosti výrazné střevní problémy s teplotou. Přemýšlím, z čeho by to mohlo být a nemám tušení. Předešlý den jsem skoro nic nejedl jen: 1x langoš, 3 x hranolky s tatarkou, pár Corgoňů, halušky, pár piv po cestě + dva zákusky v cukrárně, ledňáka, sýr v bramboráku s tatarkou a opekanýma bramborama, specielní Lednickou topinku a milion Gambáčů. Samé nezávadné dobroty. K lagunám v ATC Merkur, kde máme sraz se jen ploužím. Cestou Verča zachraňuje čápa, který uvízl v nánosech sraček v prostřední novomlýnské nádrži. Těžko říct, jestli to rozchodil (rozlítal). |
|
|
| Západ slunce nejsem ani schopen fotit (fotí Verča), kolíňáci navštěvují místí letní kino, které je pořád zdarma (LotR II). |
|
|
| Novomlýnské zátiší. Krásné, pokud člověk nevidí a nečichá vodu zblízka. |
|
|
| Cestu do Brna si ještě zpestřujeme návštěvou několika hospod a klášteru v Rajhradu. Tak takové to tedy bylo. |
|
|
