4. - 14. 7
[ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ]
| Opevnění je tady na každém kroku. Mít v sobě trochu akčnější než české krve, kdoví jak by válka dopadla. | |
|
|
|
| Večer dorážíme na Landštejn, dnešní cíl. Samozřejmě po zavírací době. Máme ale štěstí, na zřícenině bivakuje tlupa skautů a průvodcové jim otevřeli celý hrad. Nenápadně se mezi ně mísíme. Sluníčko je těsně nad obzorem a vše až nepřirozeně nasvětluje. | |
|
|
|
| Přímo u Landštejna jsme i rozbili tábor, druhá část výpravy byla ráno na regulérní prohlídce (večer nějak zaváhali nebo se Milanovi nepodařilo správně předstírat mladého skauta). My (skupina A) jsme jeli napřed podél Landštejnské přehrady - nádrže na pitnou vodu. | |
|
|
|
| Židovský hřbitov ve Starém městě pod Landštejnem. Objížďka kolem přehrady byla skvělá - sice delší cesta (stejně pořád z kopce), ale pořád bylo co vidět. | |
|
|
|
| Další z kamenů na naší trase - hraniční kámen Čechy / Morava. Má akorát tu nevýhodu, že i když jsme ho přejeli směrem z Čech, pořád jsme v Čechách zůstali. napravit by se to dalo pouze dvěma způsoby: buď ho převézt na cyklonosiči na správnou hranici, nebo vyhlásit bratrovražednou válku, ve které by se rabovalo a znásilňovalo... nevím co by dělal Věrča, narozená v Čechách a žijící na Moravě a Petr, který to má obráceně. | |
|
|
|
| Maříž - odbočka k hranicím těsně před Slavonicema. Není zde nic, na mapě je pouze vyznačená zřícenina zámku. První na co jsme narazili byly sice zříceniny, ale hospodářských budov a všude se prodávala keramika. Za pomoci domorodců jsme po dosti značném úsilí našli i ten zámek (druhé foto) | |
|
|
|
| Ve Slavonicích zpřístupnili novou turistickou atrakci - podzemí. Lze absolvovat dvě trasy, krátkou a dlouhou drsnou. Pokud projdete drsnou a vynesete kýbl odpadu, dělá vstupné jen 10kč. No tak jsme to zkusili. Opravdu aktivní dovolená, jak má být. Chodby jsou úzké akorát na protlačení, výška cca 150 cm. Někde i menší. Pokud si někdo podá kýbl třeba pozpátku, už se nemá šanci několik desítek metrů otočit dopředu. Na zemi voda, dost často až do půli lýtek. Nafasované "atombordely" nestačily, po výstupu bylo velké prádlo. Však taky bylo načase. | |
|
|
|
| Další z pábitelů - viz samostatný link, tentokrát sběratel a tvůrce samorostů. Více na SAMOSTATNÉ STRANĚ. Zde jen dvě ukázky - poznáte ve kterém filmu hráli dřevěné kozy z druhé fotky ? - odpověď viz link výše. | |
|
|
|
| Labuťák, labuťačka a labuťátka. | |
|
|
|
| Český Rudolec, tzv "malá Hluboká". Od války neudržovaná a už 10 let na prodej. Má někdo zájem ? | |
|
|
|
| Po příjezdu do Telče hledáme nějaké rozumné koupání. Místní nás posílají na krásný písečný minilom, spíše minirybník. Z Telče stačí jet směrem na Radkov, za rybníkem s husama odbočit doprava ze silnice a u samoty doleva směrem ke skládce. Za skládkou je nutno prolézt plotem a jste tam. Ale voda tam je skvěle čistá. | |
|
|
|
| Večer zahajujeme důkladnou prohlídku města, zaměřenou hlavně na pohostinství nevalné kvality a pověsti. Poté co úspěšně zavřeme hospodu Na kopečku s vyhlášenou kuchyní, vracíme se zpět na náměstí a pokračujeme, co nám síly stačí. | |
|
|
|
| A tady jsme spinkali. Rybník kousek od centra, bohužel totálně brčálovitý. | |
|
|
|
| Další den ráno se ještě zastavujeme na zámku a poté nás Věrča žene na rozhlednu, tradičně předělaná BTSka. | |
|
|
|
| Sice pěkná, ale kymácí se a o její stabilitě bych úspěšně pochyboval. Na Eiffelovku mně nikdo nedostane. | |
|
|
|
| Přes den začíná být už řádné vedro. Na Roštejn se dovlečeme jen tak tak. Kousek od něj směrem na Telč je můj oblíbený koupací lom. | |
|
|
|
| Znám ho ze svých cest, kdy se tady zastavuju, většinou ale v netypické doby. Už mockrát jsme tady i spal. Přes den o prázdninách připomíná spíš městské koupaliště. Petrovi se začíná pomalu úloha cyklisty líbit natolik, že přilbu neodkládá ani při ranní hygieně, koupání a návštěvách kina. | |
|
|
|
| To se nešklebím úmyslně, při relaxaci a opalování mně kousla ňáká potvora do pusy. | |
|
|
|
| V Třešti se začíná pomalu lámat počasí, vedra jsou pryč. Také se oddělujeme od Kolíňáků, ti se vrací zpět do rodného Ko. a my pokračujeme dál. Teda dál - vracíme se do Telče, kde chceme zajít večer na divadlo. Něco málo třešťských pamětihodností - zámek (hotel) a židovský krchov. | |
|
|
|
| Divadlo začíná v devět, v osm zasedáme v hospůdce na náměstí a nad námi se hromadí mraky z kouře výfuků kosmických lodí. Nicméně představení je nakonec zahájeno. Po deseti minutách prudkého větru začíná pršet. Po přerušení a několika dalších prodloužení nakonec osvětlovač rezignuje, kdo nemůže přijít další den dostává nazpět vstupné. Jedné holce ze souboru to ale nedává (jsou to studenti - ještě naštěstí plní elánu) a nakonec sehrají kus pro publikum asi z 15 lidí. Super představení. Dokonce i vyrušený netopýr bedlivě sledoval. | |
|
|
|
