Přemýšlíme, vymýšlíme kam
nasměrovat
první jarní prodlouženě víkendový výlet a pořád nic nového nás
nenapadá. Nechceme daleko a na Vysočině
bude ještě zima. Takže nakonec volíme Zemi za Buchlováky. Vyrážíme v sobotu ráno
směr zámek Buchlovice. Volbu hrad - zámek rozhodla Máďa téměř obratem. První
zvíře nacházíme už na parkovišti. |
|
Zahrada je pěkná, vstupné symbolické a hlavně počasí naprosto
bombastické.
|
|
Nechybí ani zoo koutek s přítulnými mečidly a bečidly.
|
|
Potkáváme i svatbu, páv asi poznal že je to něco extra. S Máďou už
se pak fotit nechtěl. Hospody jsou dost hrůzné, vzhledem k počasí je všude docela
dost lidí a obsluha to buď nestíhá nebo ignoruje, to se nám nepodařilo zjistit.
|
|
Kultury bylo dost, tak rychle do údolí Smraďavky. Jak se přesně ta přehrádka
jmenuje nevím a ani se nesnažím hádat... První letošní koupání a stálo to za to!
|
|
Ubytování v Luhačovicích mám zamluvené dopředu, jedná se o původní
lázeňské domy, které slouží jako soukromé penziony. Všichni byli spokojení,
dokonce měli i automat na preso a nádherný výhled z balkónu! |
|
V neděli vyrážíme na pěší obchůzku Luhačovic, prameny, cukrárny
atd. Nejoblíbenější obědovou hospůdkou se stává pizzerie Bludička.
Vracíme se sem i následující den.
|
|
Přehrada je vypuštěna, bahno bagrují ve velkém stylu, ne jen takové
lechtání jako dělali v Brně.
|
|
Zákoutí po cestě zpět. Večer ještě vyrážím na noční odlov keší.
|
|
Druhý den je bruslařský, i s Máďou urážíme kolem jezer dvě kolečka,
naštěstí bez pádu. Bohužel lázenští hosté nechápou, že na bruslích se zastavit
nedá. Prý dá, ale je to pouze teorie.
|
|
A nakonec hajdy domů. |