Jak se už skoro každý rok stává tradicí, ani letos skupina drsných horalů nezalekla a opět se vydala na expedici do Moravských hor, konkrétně na Ramzovou, do naší oblíbené chatičky Pod lanovkou. Letos je avízovaná zásadní změna, nová 4-sedačka se již tváří jako hotová, tak jsme zvědavi.
Dozor nad cestou místním dopravním systémem zvaným ČD jsem vzal na sebe. Akorát jsem snad něco špatného snědl, nebo vypil či snad vykouřil, nebo nedejbože se na něco špatného podíval, no prostě velení jsme se dobrovolně vzdal někde v poli za Olomoucí. zábava ve vlaku byla dobrá, objektivní zprávu z výše zmíněných důvodů podat nemůžu. Že jsme přežil asi tušíte, pokud jste dočetli až sem. Ale bylo to o fous. Večerní chatka nás již zdaleka vítala, pivo naražené, ženy rozesmáté.

Hned v sobotu ráno neleníme, doplňujeme tekutiny a hurá na svah, na odpolední lyžovačku. Počasí se vydařilo.

U okénka se nic nezměnilo, opět nejhorší obsluha ve střední a severní Evropě. naštěstí nainstalovali velkoplošnou TV, na které jsou online pouštěny záběry zasněžených vrcholků.

Večerní západ slunce se ten den vyvedl jako nikdy, na to budeme ještě dlouho vzpomínat.

A v neděli zase na lyže, ďas aby to spral.

Spolu s vybranými jedinci vyrážíme poslední jízdou na chatu Na Šeráku. Sluníčko nám připravilo nádherná panoramata.

Sjezd za tmy se slalomem kolem rolb je vždycky také dobrý zážitek. jako první ještě večer pokreslit právě urolbovaný manšestr.

No a další dny už jen lyžujeme. Je krásná viditelnost, na obzoru dokonce lezou vrcholky Krkonoš. V úterý zpět zase vláčkem, návrat byl naštěstí už v pohodě.