V principu lze shrnout situaci takto:

Zdroje znecisteni:
         Vysoka koncentrace dusikatych a fosforecnatych latek v pritoku, dusledek nexistence cisticek vody v nekterych obcich v povodi Svratky, splachy z poli a jine zdroje znecisteni. Samozrejme princip prehrady jako takove, ktera vodu a vse co je v ni zadrzuje a usazuje. Sedimenty, ktere se do dna prehrady dostaly vyse jmenovanou cestou a ktere by vyznamne ovlivnovaly kvalitu vody pri 100% cistotem pritoku jeste cca. 50-ti let

Naprava:
         Ta je snad kazdemu jasna, odstraneni pricin a nutne reseni dusledku. Nejde samozrejme jen o cisticky odpadnich vod, vyznamna jsou i protierozni opatreni, vytvoreni zachytavacich nadrzi a mokradu na hornim toku atd., ale i odstraneni dusledku a vycisteni prehrady jako takove.

Realita:
         Vlastni prace probihaj po snizeni hladiny, ktera umozni tezbu sedimentu. Ta uz zapocala, hloubka skryvky je docela miziva, snad ma i jiny zaklad nez jen financni narocnost (bagruje se jen na vytipovanych dvou mistech cele obnazene plochy dna). Vzhledem k napadeni vyberoveho rizeni se prace odsunuly, behem leta 2009 pouze pod hrazi jezdily dve lodicky, ktere provzdusnovaly vodu (tzv. aerace) a sbiraly sinice, to vse v cene 1,75MKc. Prehrada by se mela napoustet jiz na jare 2010 a do kvetna by mela byt plna v zavislosti na mnozstvi jarni vody v pritoku (neverime, ale doufame...). Budou se jeste stavet aeracni veze, vyborny popis naleznete zde:
http://www.vodohospodarske-stavby.cz/clanek/brnenska-udolni-nadrz-aerace,
nove zpevneni brehu a vybudovani noveho mola na pristavisti je jiz z vetsiny hotove. 
         Puvodne jsem chtel trochu rozebrat vyvoj situace, to ze prehrada byla vlastne vypustena v roce 2009 zbytecne (coz by se dalo oponovat, ale realne argumenty asi neexistuji), dale se zde urcite negativne projevi letni prutrz mracen, ktera ze dna vypustene prehrady splachla do hlavniho jezera u hraze tuny bahna. Ale nema to asi smysl, vse ukaze teprve budoucnost. Navic ani stav v budoucnosti nebude urcite jednoznacny natolik, abyse dal udelat jakykoliv zaver.

Ted trochu politicke reality, jen par citatu (prevzato z ruznych zpravodajskych serveru):
         Podle namestka brnenskeho primatora Martina Andera by ale cisteni prehrady nemelo nic stat v ceste. „Kriteria pro vyberove rizeni byla jasne dana. Mohly se ho zucastnit jen firmy, ktere splnily potrebne predpoklady a rozhodovala pouze cena,“ podotkl Ander s tim, ze rozhodnuti o odvolani by nyni melo byt diky tomu rychle.
         Do souteze se prihlasily firmy Imos a Metrostav. Kvuli nizsi cene vybralo Povodi Moravy Metrostav. "Ted vyrizujeme namitky neuspesneho zajemce. Myslim vsak, ze nejsou zavazne," upozornil Kopriva. Aeracni veze se tak na prehrade objevi nejdrive po prazdninach. "Vzhledem k tomu, ze cela akce je planovana na tri roky, tak se to zpozdeni srovna," ujistuje Kopriva.
          „Slo o to, ze podle Imosu byla zakazka spatne spocitana a tak byly nektere jeji casti drazsi, nez mely byt. Proto se firma odvolala,“ uvedl krajsky radni pro zivotni prostredi Ivo Polak. Komise namitku uznala jako opravnenou a zakazku predala Imosu. „Takze diky tomu klesla i cena cele zakazky, z puvodnich sto sedesati milionu korun na sto ctyricet tri miliony korun,“ rekl spokojene Polak.
         Povodi Moravy vsak podrobnosti ani duvody sveho rozhodnuti sdelovat nechce. "Muzeme pouze rict, ze vitezem vyberoveho rizeni je Imos," rekl strucne mluvci Povodi Jana Kucerova.
         "Nechci to vubec resit pres media," prohlasil obchodni reditel pro verejne zakazky Imosu Eduard Hrouzek. Metrostav situaci take nekomentuje. "Je to zalezitost investora, on musi sve kroky vysvetlit. Nebudeme si s konkurenty neco vzkazovat pres noviny," uvedl mluvci Metrostavu Frantisek Polak. Mlci i Povodi Moravy.
         No a nakonec citace zdroje, ktery objevil Ameriku.... Nechce zverejnit jméno, redakce (Brnenskeho deniku pozn.Panptakopysk) jej vsak zna. „Projekt je naprosty paskvil, neuskutecnitelný i za podstatne lepsich podmínek, nez ktere jsou ted. Naprosto klicovy je totiz pritok fosforu, kterym se sinice zivi. Bez jeho redukce o polovinu až dve tretiny prijdou veskera opatrení na nadrzi vnivec. Jenze to projekt vubec neresi."

Na zacatku roku 2010 pokracuje cele deni zvratem:

Posledni aktuality