Vaskovy fotky

První cykločundřík v roce 2008

Etapa 1: Jemnice - Milovy - Brno
25.- 27.4. 2008

Protože se čas naplnil a doma není od Mádi slyšet už nic jiného než co kocour Macek (který měl nedávno koťata a teď je čerstvě vykastrován/a) a co bábí, co slepice a kdy už tam zase pojedeme, nezbývá než vyrazit. Autmo se v pátek přemisťujeme do Jemnice, já zde nechávám rodinu napospas nástrahám maloměsta a vyrážím kolmo na sever. Mířím do Milov, kde se koná malý cyklistický happening (výjimečně bez rumu). Cestou plánuji posbírat geokeší, co se do mně vejde. Start nezačíná optimisticky, vyjíždím po šesté a vytrvale poprchává. Ulehám s 60km v nohách u hostů v Brtnici. Teda teplo zrovna není...

Ráno pokračuji dále směr Žďár. Narážím na opuštěné vesnické letiště u Komárovic a koňský závodní okruh u Zhoře.

Cestou poctivě lovím kešky. Jedna je například na pěkném výhledu nad Rudolcem a další u pramene Oslavy, místa, kam chodí tlachnit stromy expremiér Prasopes I. V lese je nádherně. Je sice zima - celé dopoledne jedu v dlouhých nohavicích a bundě, ale počasí už se pomalu probírá.

Celé odpoledne křižuji po okolí Žďáru. Zajímavé jsou plastiky Michala Olšiaka.

Jezírko Vápenice, byli jsme tady na čundříku před pár lety. V nedaleké chatě před časem uhořel jakýsi člověk z TV soutěže.

Cesta vede dál a dál kolem kláštera Cisterciánů až na Zelenou horu.

Kopec vykáceli, ještě jsme ho takto neviděl.

Večer dojíždím zmožen na Milovy a s ostatními cyklisty i necyklisty si sdělujeme zážitky a prožíváme pěkný večer plný společenských her, debat a vyprávění pěkných společenských historek o tom kdo koho a kam šukal, případně chtěl šukat a tak podobně. A to vše bez RUMU !!! ... a hlavně bez koupele ve Svratce... Velký dík patří zejména ženám za vysokoenergetický skvělý raut.

Neděle je jak vymalovaná. Rychle dotáhnout povolené šroubky, nasednout a hurá do jimramovského bufetu na snídani a odtud dál a dál kolem Víru až do Brna.

Někde v kopci nad Vírem je jeskyně Padouška. Našel jsem její fotku, žádná velká turistická atrakce to není.

Ve Víru nás trochu brzdí místní pohostinství, jsme ale silné povahy a nenocujeme zde. Co už.
video: šlapeme do kopce nad Vírem
video: drdrdrd a cury v Prudké
Ještě malé polovení kešky v Červníru, zmrzka v Předklášteří a jsme doma.

Etapa 2: Jihlava - Jemnice - Vranov
2.5.- 4.5. 2008

Vyrážíme v malém geokešerském teamu vlakem do Jihlavy pochytat něco keší. Na víkend se rozdělujeme a já pokračují sám do Jemnice. První zastávka je u kostela sv. Jakuba vedle náměstí.

Další motání Jihlavou, nad ZOOem, okruh, brána Matky Boží a bunkr za Jihlavou. Dál pokračujeme směr Čeřínek.

Dorážíme na vrchol, počasí nic moc. nechápu, jak se tady dá lyžovat.

Nedaleký Čertův hrádek, pěkný skalní útvar.

V pátek se konečně docela vyčasilo, i když je pořád dost chladno.

Lom v Horní Cerekvi. Konečně zrušili zákazy vstupu a kopupání a udělali z toho těžkou komerci. Veřejné plnění flašek apod.

Večer už sám ulehám za Kunžakem na zábavovišti nad vesnicí Lomy.

V sobotu projíždím pohraniční oblast mezi Novou Bystřicí a Slavonicemi, zvoucí se Česká Kanada. nechápu tedy proč. Po úplném otevření hranic je to docela paráda, člověk se může motat sem a tam.

Tahle keš mně docela potrápila. Byla totálně uprostřed lesa a jmeuje se Adam a Eva.

Bizoni jsou krotcí jak krávy, žerou klidně z ruky.

Jedna z vysídlených vesnic. Měli to tady drsné. V 45. roce vyhodili všechny Rakušáky, těm nechali na sbalení 30 minut a zavazadlo do 30 kg. V 50. letech vyhodili zbytek a vesnice srovnali se zemí, kvůli hraničnímu pásmu.

Trojmezí Morava a ty zbývající dvě :-)

Zátiší u Starého Hobzí, to už jsme skoro v Jemnici.

Nestačím se divit, co všechno stihli zav ten týden vymyslet. Mádina oblíbená hračka. Občas jí sice přetečou nervy a uteče se někam schovat, jinak ale vcelku trpělivě drží.