Letošní zima je tuhá. Sníh padá od listopadu a na začátku roku začínají pořádné mrazy. 8. ledna se odvažujeme na led. Máme to vychytané, kočárek má váhu rozloženou na všechny 4 kola, Verča je samozřejmě hubeňoučká a já jdu jako první... Je pravda, že přestože je led už v pohodě, spousta lidí se přes něj neodvažuje.

I já si pod dlouhé době kupuji brusle, už jsme zapomněl na hlavopád při nočním hokeji Za Lužánkami asi před pěti lety. Ihned po koupi je jdu ještě ten den vyzkoušet a jsem jediným půlnočním bruslařem na celé přehradě. I po letech to odcela ujde, vyrážím a po pár minutách jsem u Rokle, tj. takové 3 km od přístaviště. Nožičky ukrutně bolí a nabývám dojmu, že  Měsíc je schválně v úplňku, abych viděl, jak se mi směje. Další den už je to jiná, přece jen sluníčko není takový škodolibák.