Běžkování na Novém městě

Vánoce byly z klasického pohledu běžného Yettiho sněhově slabší, takže první běžkařskou výpravu podnikáme až nyní, na konci ledna. Během týdne napadla první pořádná sněhová nadílka a v okolí Nového Města panuje pohádková atmosféra. Dokonce i děda Mráz s berlou mrazilkou tady prý byl viděn.
Věrča načala 5. měsíc těhotenství, takže se budeme spíš jen tak procházet, žádné velké sjezdy, na Husákovo éru můžeme jen vzpomínat. Stejný nápad dostalo pravděpodobně celé Brno, protože naše oblíbená Maršovská rychta je plně obsazena. Nacházíme alternativu, penzion Vrchovina v Novém Městě, po cestě na koupaliště (hned za tunýlkem vpravo). Pokoje příjemné, kompletní příslušenství. Jen totálně zapadlá střešní okna nás nutí trávit dobu na pokoji v polotmě. A taky hospoda tady není, jen večer na chvíli otevřeli bar na nakoupení pití s sebou.

Hned po příjezdu v sobotu ráno (no, ráno...) vyrážíme podél potoka směr koupaliště. Verča zkouší, jaké to je s pupíkem.


Překračujeme potok a pokračujeme kolem chatek "Zahradníkův kout", kam jsem jezdil jako malé dítě, ještě když patřily chatky Geofyzice.
Katka N. měla jediné štěstí, že zrovna netrénovala. Jinak bych jí to určitě natřel.

Sněhová zátiší

 

Odpoledne přijíždí také Špičíni i s malou Vali, tak podnikáme společnou výpravu na Rychtu alespoň na večeři.

Celý večer je ve znamení totálního údivu Vali, která nechápe, že "mimi, není...tam!"

V sobotu se ráno nikam neženeme, protože Verča stejně odhaduje, že vydrží běžkovat jen tak 4 hodinky, takže se není kam hnát. Zatímco Špičíni sáňkují za hotelem, já plánuji výpravu. Začátek trasy je stejný, ale pokračujeme těsně podél potoka a od zahradníkova koutu to bereme přímo na Ski hotel. Kousek za naším hotýlkem jsou staré nepoužívané můstky, byly tady už za mého mládí.

Dál a dál...

U Skihotelu jsou tradičně nějaké závody, což nás nechává chladnými a jdeme prozkoumat, jaký mají stroj na výrobu pressa.

Dále pokračujeme kolem Harusáku a místní sjezdovky k části kopce "Šibenice", kde jsou velké skokanské můstky. Vždycky jsme se tam chtěl podívat. Zajímalo by mně, zda jsou používány.


Všechny pole jsou zde čisťounká, beze stop, tak po nich drsně čmáráme.

Opět u Skihotelu (za lesem) potkáváme rolbu, takže kus stopy jedem jako po dálnici.

 

A zase zpátky. Na obzoru Maršov.

Po cestě se ještě stavujeme na Karasíně. No samozřejmě nejdříve na obýdek na Rychtě.