Mrákotín - poslední čundr chladného léta 2004

Naposledy letošní rok balíme cyklobrašny, plavky, knihu, pana Ptakopyska a vydáváme se vstříc novým cyklistickým dobrodružstvím. Vyrážíme až v sobotu ráno netradičně autem namísto vláčku motoráčku. Po demontáži předních kol lze oba velocipédy narvat i do naší tří dveřové Kozy (Corsy). Řídí vůdce karavany Verča, zatímco já při jízdě sbírám síly spánkem. Přijíždíme do Mrákotína, vesnice kousek za Telčí, proslulé okolím plným kamenolomů a krásných lesních cest. Počasí super takže hned vyrážíme směr  Horní a Dolní Mržatec - místní to rybníky. Krajina krásná, ke kopání nás ale nepřemluví.

Na kraji vesnice Lhotka, ve směru od zříceniny Štamberk je krásná hospůdka. Vyhlašujeme cyklopausu.
Šlapeme do kopečka přes vesnici Řásná, kde ve sklepě na náměstí hlídkuje opilec.

Konečně dorážíme k Velkému Pařezitému rybníku, kde se válíme. Když se vyválíme do plné sytosti jedeme do Řídelova kouknou na lom, kde jsme se kdysi potápívál. Lom je ale už několik let zelený a majitelé, klub Poseidon s tím nedělá nic. Za našich dob byla ještě tendence vyměnit vodu. Lom je na kopci, šel by samospádem vypouštět. nakonec zůstalo stejně jen u plánů.

Takhle vypadá turistická značka zastřelení posledního místního vlka. Už je asi začnu počítat, každý kraj má svého.

Nad vesnicí Řásná je jeden funkční lom, který už také pomaloučku začíná zaplavovat voda.

Zpět do Mrákotína už je to jen z kopce.

Večeři dáváme v místní hospodě a jsme více než překvapeni. Zrovna probíhají hody, takže náměstí je plné kolotočů a na hasičské zábavě vyhrává kutálka střídavě skočné polky a prehistorické Katapulty. Spinkáme u lesíka nad vesnicí.

V neděli podnikáme drsný výšlap na nejvyšší vrchol okolí kopec Javořici. Cestu si zkracujeme, takže ve finále se prodíráme prudkým svahem v lese, keři a kopřivami cestou necestou. Na vrcholu je vysílač, oplocený, zavřený a přes stromy není do okolí vidět. Sjezd dolů je pěkný a studánka Páně také.

Opět se mírně zamotáváme a tak míjíme zříceninu Štamberk podruhé. Konečně se přemlouváme a šplháme na ni. Je tady vcelku prd, ale skály jsou pěkné.

Tomu říkám ohleduplné chování k turistům.

A když říkám podruhé, tak samozřejmě i hospůdka podruhé.

Rozhodujeme se kam dál, počasí za moc nestojí. Vyrážíme směr Telč. Srpen v plném proudu i teď, na začátku září.

Telč nezklame.

Památkami ani cukrárnou.

Po cestě zpět se zastavujeme za Telčí směr Krahulčí u kostela sv. Jana Nepomuckého.

Kočovníci a kočovnice u rybníka.

Dutá stoletá lípa na návsi vesnice Praskolesy.

Nad vesnicí Soumrakov zajíždíme do lesa a hledáme lomy. Nacházíme pouze bedle, předpokládáme že jedlé.

Po cestě zpět, kterou prodlužujeme přes Jemnici se zastavujeme v Kostelním Vydří, kde je na kopci krásný rekonstruovaný kostel, patřící řádu karmelitánů.

Nikde nikdo, tak rychle domů !