Malý čundřík do Vranova,
aneb Vranov bez Vranova


Počasí nám nepřeje. Kromě brekekáčů, hnusáků, ropucháků a jiných pahajzlů nepřeje vlastně nikomu. Nicméně jsme tvrdí a v sobotu ráno vyrážíme směr Vranov - pondělní volno v rezervě.

Cestou nakupujeme špekáčky, když už je tak hnusně, tak si aspoň zaopékáme. Rychlá průtrž mračen nám tenhle nápad v půlce pokazí a my jsme nuceni přečkat kus odpoledne pod hospodskou střechou. Naše přítomnost při opékání u řeky Jihlavy vytáhla na světlo krtka, který se vydržel asi 20 minut drbat.

Zkoušel jsem to zahrát na klavír a musím konstatovat, že se jim ta kompozice moc nevyvedla.

Mraky se spojují s Dukovanama a společně exhibují. Nutno podotknout, že se jim daří.

Zámeček v Dukovanech, přebudovaný na penzión a jistě sponzorovaný majiteli nedalekých komínů.

V Austrálii mají Highway to Hell, alespoň co lze AC/DC věřit. Tady je Railway to Hell.

Když oni jsou ty komíny tak fotogenické. Nemůžu si pomoct.

Večer už je nám jasné, že do Vranova nedojedeme. Končíme na koupališti v Rouchovanech, kde sledujeme místní automobilové přeborníky. Málem s těch sedaček v zatáčce popadali.

Po ránu je rybník pěkný, ale ke koupání počasí přece jen moc neláká.

Nojo, no....

Ve Vémyslicích na pěkném vybetonovaném rybníku už neodoláme a houpáme tam.

Zámek ve Višňovém - výchovný ústav mládeže.

Panáček.

Dále pokračujeme z Višňového po krásné cyklostezce lesem směrem na Horní Dunajovice. Po cestě mají být vykopávky pravěkého sídliště - nenašli jsme - a v údolí je krásná přehrádka. Tady si vybíráme soukromou pláž a příjemně zakončujeme horké odpoledne.

Vodní tvrz v Horních Dunajovicích. Bez vody a s protisluncem.

Zámecký park v Želeticích je zase pro změnu bez zámku.

Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou.

Víkend zakončujeme v pondělí řádným poválením na Nových mlýnech u lagun. Letní kino, stánky a skvělá hospoda Laso v Pasohlávkách. Co víc dodat.

Tak honem domů.