|
Letošní počasí tomu, že dochází ke globálnímu oteplování rodné koule rozhodně nenasvědčuje. Náš první cyklovýlet míří tradičně na Pálavu. Leč místo přelomu dubna května vyrážíme až 26. června. Hrůza. Chovatel v Troubsku rozšířil svůj zvěřinec již tradičně na léto o koně. |
 |
| Ve Střelicích se pod dohledem Ježíška. který tady odpočívá po náročném prosincovém shonu rojí havěť. |
 |
| V Silůvkách bych rozhodně do místního obchůdku nakupovat nešel. Volíme raději občerstvení z místních přírodních zdrojů. Z třešně nás však v zápětí vykazuje rozlícená majitelka, která si zpočátku drze trhá s námi. |
|
|
|
Dolní Kounice. To jsou rychlé vozy, hasiči a Rosa Coeli. Právě tady probíhá orgije dvou prstenů. |
|
|
| Pěkná plastika u vesnice Kupařovice. |
|
|
| Poník Adélka. Raději se držela u nás, neboť z druhé strany výběhu na ní povykovala tlupa dětí a jedno mělo v rukách sedlo. |
|
|
| V Pohořelicích navštěvujeme samozřejmě hned jako první turistickou zastávku místní cukrárnu. |
|
|
| Přes Pohořelice jsme ještě nejeli a odvážně volíme cestu po polňačkách. Rybníky se jmény Starý a Vrkoč lze krásně objet po sice zarostlých, ale zachovalých a zpevněných cestách. Dokonce jsme udrželi správný směr a za Ivání jen přejíždíme silnici a opět pokračujeme dál po cyklostezce podél Jihlavky až do kempu Merkur. |
|
|
| Tenhle Pytlík se nám vystavoval a nabízel pro focení. |
|
|
| Večer se ještě stihneme vykoupat a hurá na večeři do Pasohlávek. Osvědčená hospoda Laso opět nezklamala. Večer už je v provozu letní kino a absolvujeme italskou bláznivou komedii podle komicsové předlohy Agenti demeti. Ale jsme na to nějací moc unavení či co, odcházíme před koncem. Po návratu si schválně procházím recenze, nebyl jsme schopen se k tomu filmu jednoznačně postavit a zajímalo mně co na něj jiní... ráno po koupeli vyrážíme pokořit kopeček s kapličkou nad Mikulovem. |
 |
| Šplháme kopcem přes Pavlov. Vinařský lis nám zachraňuje důstojnost, jinak bysme na vrcholu asi vypustili duši. Počasí opět nabývá tradiční podoby a zatahuje se. |
|
|
| Ke kapličce vyjíždíme zadem, z druhé strany než od Mikulova. V lese nás sice řádně vysaje krvežíznivý hmyz, ale výhled je super. Ještě pokračujeme dál po kopci, kde objevujeme další, v houští ukryté stavby. |
|
|
| No nic, začíná pršet a u cukrárny ve městě jsou krásné vodě odolné sluníky. Tomu se nedá odolat. |
|
|
| Bratří v zeleném. |
|
|
| Zámek v Drnholci je silně zanedbaný. Vstupní brána snad jako jediná stojí za zmínku. |
|
|
| Pole prapodivné rostliny, pravděpodobně - dle rady kolemjdoucích - levandule. Možná si ale dělali srandu. Přes Pohořelice dorážíme do Židlochovic, kde nás opět zastihuje bouřka. Dle místních rodáků si necháváme doporučit skvělou hospodu, kde zakončujeme náš výlet. Počasí nic moc, tak aspoň ta večeře.... Po 3 týdnech zjišťuji, ža tu vaří Křivoš. Sakra, mohli jsme žádat protekční porci. |
|
|
