|
Cesty osudu mne opět zavedly do Čech a tak jak již velí tradice navazujeme výletem, tentokráte směřovaným na sever, nad Prahu, Louny do končin k Labi pod Teplicemi (kde "Ještě nejsme doma"). První zastávka je na zřícenině hradu Helfenburg asi 15 km na jih od Strakonic. Jo aha, já jsem neřekl, že jsme vyjížděli z Českých Budějovic? Zřícenina je hodně rozsáhlá, v létě i s prohlídkou, byla naštěstí otevřená i s věží. Hrad výjimečně nevyrabovali Husité ani nikdo jiný, ale sešel přirozenou cestou už za vlastnictví Petra Voka. |
 |
| Strakonice, nejzajímavější dva domy na náměstí jsou radnice a banka, oba v klasickém německém stylu. A potom je tam také okýnko s dobrůtkami kousek vedle. Doporučuji. |
 |
|
Tahle fotka je specileně pro Sama. Jednou na čundru ve Strakonicích zkolaboval a naivně se spoléhal na léky z této lékárny. |
 |
| Vodní zámek Blatná. Sluníčko zapadá brzy. Okolí je silně poznamenané srpnovými povodněmi - samotný zámek měl hladinu na nádvoří cca. 1,5 m. |
|
|
| Večer dorážíme k Velemínu a noc trávíme v penzionu Oráč v Oparnu. Nic moc je slabý výraz, jde o typický příklad klamné inetové reklamy. Mně osobně je večer vše jedno - ranní vstávaní, práce + x km za volantem způsobilo, že fázi pomalého usínání úplně vynechávám a ihned přecházím do fáze maximálního zařezávání. Ráno nás probouzí nádherně modrá obloha. Program je jednoduchý, nejdříve Borečský vrch a poté Milešovka. Tuto naši nejmladší sopku je vidět odevšad. |
|
|
| Borečský vrch je zajímavý přírodní úkaz: výskyt ventarol, tj. puklin, táhnoucích se celým kopcem. Tyto pukliny sahají z vrcholu až k úpatí. V létě klesá "chladný" letní vzdych puklinami z vrcholu dolů a ohřívá celý kopec. V zimě zase naakumulovaná energie ohřívá vzduch, který nabírá opačný směr - zdola nahoru. Z prasklin na svazích a vrcholu pak prýští teplý vlhký vzduch (i v zimě přes 10°C), který umožňuje výskyt ojedinělé flóry. Na vrcholu kopce je několik puklin (uměle rozšířených), z kterých vyloženě fouká jako z prádelny (ten den byl vzduch venku tak -6°C). Ve vzduchu je vidět i vysrážená pára. |
|
|
| Druhé zastavení - Milešovka. Nejvyšší kopec Středohoří, 837m. Super výhled, ale lanovka nejezdila, takže po svých. |
|
|
| Ve vesnici Milešov je zámek s domovem důchodců. Návštěva místní hospody se stala díky jednomu z chovanců docela zajímavou. |
|
|
| Zřícenina Skalka je v podstatě jen věž. Pod ní je nalepen nezajímavý zámek a k tomu zase JZD... |
|
|
| Ze Skalky je pěkně vidět dominanta jižní části pohoří - Hazmburk, stejnojmenný kopec a zřícenina, zítřejší to cíl. |
|
|
| Poslední výstup před západem slunce si dáváme na kopec Košťál se zříceninou --- ano --- Košťálov. Kopec je hned nad Třebenicemi. |
|
|
| Umělecká tvořivost místních je nekonečná - akt neznámé ženy a celý ze sněhu. |
|
|
| Sluníčko se snažilo, seč mohlo. |
|
|
| Večer spíme na zámku v Teplé u Třebenic. Cena stejná jako minulou noc (3 kila) ale výrazně lepší prostředí, řekl bych že poměr cena výkon ****. |
|
|
| Ráno nás probouzí změna počasí, zatáhlo se. První zastávka je na tzv. Kamenných sluncích. Zvláštní útvary ve skále. V dutinách skály jsou jílovitá jádra. Podle mně to spíš připomíná kamenné prdele. |
|
|
| Konečně je to tady tady - výstup na Hazmburk. Kopec je tvořen zčásti čedičem. |
|
|
| Zámek v Libochovicích. |
|
|
| --"-- v Budyni nad Ohří. |
|
|
| Dále nabíráme směr Kladno. Podvečerní zastávka na Okoři. K Okoři vede úplně normální cesta, jakých je nejmíň sto jiných. |
|
|
| Památník v Lidicích. |
|
|
| Po příjemné noci, strávené v Kladně vyrážíme přes Prahu do Čelákovic u Prahy (směr Kolín). Je zde několik (skvělých) turistických cílů. Cesta vede kolem ztvárnění hlavních postav jedné povídky Daphne Du Maurier, splavu a stromu. |
|
|
| První zastávka - Svatý Václav. Nejde o žádné pivo, ale Eremitáž. Eremitáž je, jak každé malé dítě ví Poustevna. Byla zde kaple, kuchyně a dokonce větrný mlýn. Ještě jeden drobný problém byl, že byla roku 1738 přestěhována do Lysé nad Labem a na původním místě po ní zbyla jen kaplička a dva andělé. Zato však v nadživotní velikosti, jak je na první pohled zřejmé. |
|
|
| Cesta vede dál kolem slepých ramen Labe - tzv. Hrbáčkových tůní do Byšiček. Vesnicí s kruhově uspořádanou návsí. |
|
|
| Poslední zastavení celého výletu - kameny na kopci Klepec (pod Úvaly). Zajímavé. Jeden vrchol jsme dokonce zdolali. Pokud by nebylo z fotek jasné který, tak ten na prostřední fotce. Tj. ten nejoblejší, to jsme ale dobří! |
|
|
