Hansovy narozeniny v Kuklíku
aneb
nevěřte nikomu, komu je přes 30
(jak tvrdil do roku 1980 Lennon).


Dobová fotografie představuje Kuklík v době svého největšího rozkvětu. Za vším nestál pouze vyobrazený mlýn - přestože právě díky jeho prosperitě se honosila například místní hospoda již od roku 1912 přípodomkem městská. V té době rozkvétalo řemeslo ve všech směrech, ať to již bylo zámečnictví, proslulé zejména místními "kašli-kovy", či brašnářství známé sněžnicemi z němčiny zkomoleným jménem "Du-Py  Du-P". V neposlední řadě lze také zmínit nevěstinec, často vzpomínaný dokonce až ve vzdáleném Ždáře a mající pestrou klientelu, skládající se z místních honáků krav.
Snad právě proto zvolil Hans pro oslavu svého jubilea právě toto místo. Vše začalo v poklidu naražením první bečky, předáním prvních darů, přetržením první struny a rozbitím prvních dveří.
Oslavenec v několika typických pózách. 



Kytaristů se ten večer sešlo víc než dost. I když někteří nejen že se nenechali vyfotit, ale ani nezahráli.

Dále také nutno podotknout, že někteří to vrcholně flákali a věnovali se bůhvíčemu.

Krasavice a krasavci. Kár, kár.

 

A krasavec Čaďous. Nutno umístit do samostatné sekce. Také vám na první fotce připomíná postavičku ze South parku ?

Přestože se jen málokdo svlékal na stole, našla se spousta fotografů, čekajících na svojí chvilku šťastného snímku.


 

Postupem večera se každý věnoval pilně svým koníčkům.

Nebo zálibám exotičtějším...

Někdo měl i sílu sportovat.

Zvědavému objektivu neunikl nikdo.

Nemilosrdný spánek si začínal vybírat svojí daň.

Ríša propaguje nejlepší cyklo závod v galaxii - Tour de Kras. Poznáte co nehraje na třetí fotografii ?

...něco skupinových fotek...ani jsme si neuvědomili, že je vlastně sobota...to to letí....

                     

Nedělni ráno

Zvláštní dík.
Díky mistru Hrbovi (viz foto)
mohli všichni ochutnal takový dančí guláš, který snad nelze ani hodnotit a dát mu ***** z pěti hvězdiček je téměř urážka. Po takovém guláši vegetariáni demolují záhonky se zeleninou, popravují představitele strany Zelených a v extázi honí krávy po poli s vidličkou v ruce. Například tato unikla jen o vlásek - ztratila se v mlze.

Nedělní ráno přišlo jako rána z jasného nebe. A jasné nebe zůstalo kdoví kde. Konečně jsme se po dvou dnech dostali ven a vydali se na malou procházku do Nového Města. Hlavní cíl tvořila samožřejmě maršovická Rychta.

Ahóóóój, Kuklíku !!!

Tady se opravdu zastavil čas. Jen koňský povoz se zlým kulakem za opratěmi týraných koní chybí.

 

Poslední barevná fotka. Na kopci jsme vstoupili do mlhy.


V mlze narážíme (dá se říct že doslova) na jakousi fantaskní stavbu, jejíž účel nám uniká.

Přestože se blížíme k Novému Městu, jedna zajímavost střídá druhou. Mají tady rádi barevné ryby a utržená sluchátka. Nejsou troškaři.

Maršovice. Konečně. Drobný kutil zde vytvořil psí boudu s oknem.

Naše milovaná Rychta. Vysíleni padáme ke stolům a hodujeme.

Hurá na vláček a domů.