Gostling (hotel Waldesruh), Hochkar
|
VIDEOKLIPY |
|
Vše se sešlo tak, že známí nějakého známého kterého snad ani už nikdo nezná si zaplatili zájezd, ne který poté nemohli. Bylo jim líto nechat propadnout zálohu cestovce, tak nám ubytování přenechali pouze za doplatek. Ubytování příjemné, polopenze více než bohatá, Hochkar cca. 15 km daleko. A tak jsme vyrazili. první zastávka, jak jinak, duty free. Tady jsme nakoupili nezbytné lyžařské doplňky, z nichž se nejvíce osvědčil Inlander Rum 80%. Draci se začali stahovat... |
|
| Jen co jsme dojeli na hotel, vyrazili jsme na večeři a abychom se nezdržovali, svezli jsme se jedno patro výtahem. Ale chyba! Konstrukce výtahů v EU jsou špatně dimenzované! O této chybě ví samozřejmě i místní personál, který ji okomentoval následovně: "na ja, funf person". Kvalita večeře vše vynahradila. Ne tak kvalita piva, navíc v ceně 2,5 šošounů. A druhý den hurá na svah. Počasí nic moc, mlha vždy alespoň na polovině kopce. Nám to ale nevadilo. |
|
|
Malé srovnání - s mlhou a bez. |
|
| Skupinová fota. Zbyňál - poslední lyžař se někam ztratil. Venku a na sedačce. Kontrolní otázka: kdo si myslíte, že nás fotil, když tam jsme všichni? |
|
|
| A večerní vyhlášení výsledků. Ve slalomu byl první Křivoš, já jako vždy nejrychlejší ve sjezd. Radost byla opravdu nepředstíraná. |
|
|
| Chvíle pro rest pauzu ve vrchlové hospůdce. Svařáček nebo Kakao s rumem, zhruba za 3 šošouny, to se dalo... Některým účastníkům i ta trocha alkoholu vlezla do noh, hlavy a lyžařského sebevědomí. |
|
|
| Druhý den se sluníčko ukázalo v plné kráse. |
|
|
| Panorama z Hochkaru. |
|
|
| Několik oblíbené sjezdovky s náročností bojim-bojim. |
|
|
| Osamělý bezejmenný lyžař. |
|
|
| Dojezd nejnižšího a nejdelšího vleku (napravo), podél něho naše sjezdovka. |
|
|
| A to už je konec. Poslední jízda - to co jsme jezdili kolem 10 minut jsme zvládli tak za 2. |
|
|
| A to už je večer v hotelu (samozřejmě po večeři). Peťula si koupila jakési francouzské víno, prý vysoké kvality - jako kdyby na tom záleželo. Vše se zdálo růžové až do okamžiku (pozor neplést s Oka-mžikem), kdy jsme my, opravdoví chlapi zjistili, že nožík s vývrtkou nevlastní nikdo z nás. A protože víno bylo opravdu kvalitní, nebyl ani špunt žádná dvojka. Tradiční metoda zatlačení dovnitř nebyla s ohledem na tvar hrdla možná. Tak přišlo na řadu množství nástrojů: klíče, háček od ramínka, zubní kartáček, prsty to vše v kombinaci s ručníkem.... Výsledek vidíte v sérii obrázků. |
|
|
| Tak dlouhé čekání Křivoš nezvládl. |
|
|
| Zhulenému Larsovi to bylo úplně jedno. |
|
|
| Tento člověk celou dobu vše jistil ze zázemí. |
|
|
| Unaveni lyžováním, kofolou a možná trošičku inlaner rumem. |
|
|
| Tak tady jsme lyžovali. |
|
|
| Tohle je pohled na náš zámeček. Původní obavy se nepotvrdily a naši návštěvu vydržel bez větších újem (když nepočítám výtah, který od prvního večera pořád svítil červeně). |
|
|
| Skupinové foto - doporučuji související klip (viz. dále) |
|
|
| Po cestě jsme se ještě zastavili v Melku, kde je pěkný klášter s klášterní školou. |
|
|
| A to už jsme doma ! |
|
|
