Matná vzpomínka

     Bylo to tuším někdy vprostřed měsíce září, kdy mě Číňan požádal po závodě, a vlastně i po posezení nad rozborem výsledků, až při samotném odchodu (zřejmě měl obavu z mé reakce ?), o napsání reportáže z průběhu této akce. Byl jsem totiž tehdy částečně v eufórii a úplně v agónii po relativně úspěšné organizaci akce 24 LeMans na kole, i účasti v ní. A proto jsem taky pesimisticky slíbil článek dodat až za dva týdny, což se z dalších a jiných brzdících důvodů protáhlo až kousek přes měsíc. Za to se tedy tímto omlouvám, stejně jako za to, že už jsem vlivem časové prodlevy zapomněl, který závod to vlastně byl.
     Vybavují se mi naštěstí alespoň některý útržky. Určitě v této městské části už závod několikrát (více než málokrát) probíhal, ale cosi tam tentokrát nehrálo. Start byl jinde než obvykle. Startovalo se od jakéhosi domu, snad radnice, a hned po pár metrech se prudce odbočilo do úzkého průjezdu. V ten jsem ostatně vkládal svoje naděje a ambice. Očekával jsem, že po povelu startéra všichni vyrazí jako utržení, a v úzké pravoúhlé, no vlastně levoúhlé, zatáčce bude hromadka, čehož využiju a bezpečně se dostanu ze zadní (poslední) pozice ne-li do čela, tak určitě do úniku pár přeživších. První část úvahy mě vyšla výborně. Po té, co jsme postupně nechali odjet, dojet, či projet asi sedm aut a odejít, dojít, či projít asi sedm desítek chodců, naznal startér, že vzduch je čistý, a vydal pokyn. Všichni vyrazili, jako když střelí. Bohužel ale byli nějak moc zodpovědní, a nikdo netlačil na pilu za hranice možností kapacity průjezdu a zatáčky. Nadešel tedy čas pro plán B, jistil jsem své poslední místo, a současně neztrácel stopu. To první šlo celkem lehce, to druhé se dařilo jen s velkými obtížemi. Ale podařilo se, a celý komplikovaný průjezd obcí jsem neztratil z dohledu chvost pelotonu. Navíc se Číňan pochlapil a počínaje výjezdem z přístavních uliček zajistil přesně v duchu paragrafu 47a) silničního zákona úplnou uzavírku komunikace jen pro náš závod, takže jsme se nemuseli tentokrát nechat omezovat bezohlednými řidiči, a zatáčky mohl každý řezat podle libosti a svých možností. Nečekaně až k vjezdu do lesíka v druhé polovině tratě jsem stále udržel na dohled opozdilce z pelotonu. V dalších zatáčkách už se mě sice ztratili, ale naštěstí trať v tomto sektoru nemá prakticky žádné odbočky, kde by se dalo zbloudit. A krátce na to už jsem byl opět v klidu, že jedu správnou trasou – v tom mě utvrzovali v protisměru se míhající soupeři, kteří už se vraceli z cíle u jakéhosi okruhu.
     Příjemnou atmosféru vyhlášení výsledků nám pak umocnilo posezení v křeslech, což se u piva tak často nestává.

Z Žebětína MICK, 15.10.2012

PS. Doufám, že neprozradím nic tajnýho, když bonznu, že na příští rok tady Číňan chystá na části tratě funglovej asfalt. (Snad to nebude trvat tři roky, jak kdysi v Sobůlkách)

Oficiálním sponzorem tohoto závodu je Čínská Líbezná republika