A bylo nám zima a bylo nás málo a Věra řekla: "tak nepojedu", poněvadž byla sama cyklistka a tak nejela a šla do hospody Střelák, kde bylo teplo a americký prapor na zdi a ten prapor měl plno bílých hvězd, a když jste hodně pili a jedno pivečko za druhým, a jeden rum za druhým, tak potom ty americké hvězdy vypluly z praporu a roztančily se okolo vaší hlavy jako černí kluci a holky v Central Parku ve městě Nový York ve velké zemi Americe a bzučely jako včelky na jaře v malé zemi v Evropě..., ale nebylo jaro, byla letní zima a déšť byl na spadnutí a jeli jsme závod na kolech a ta kola byla horská a silniční a křížená a ještě modrá a zelená a červená a měla stříbrná řídítka a malá a velká zubatá kolečka, která cvrlikala, když přes ně běhaly řetězy a neměla zvonečky, jelikož kola pro sportovce nenosí zvonečky, ale některá je ty zvonečky měla, protože byla křížená a ještě měla i blatníčky a Číňan řekl: "vítám vás na dnešním závodě" a povídal, že to bude ten nejtěžší kopec, který se jede a mě začalo bolet tělo a sledoval jsem nás všechny na startu a všichni jsme měli na prsou bílé čtverečky s modrými číslicemi a už jsme nebyli Tomáš, Pavlík nebo Václav, ale osmnáctka, třiadvacítka nebo šestatřicítka a najednou řekla časoměrka: "šestnáctka jede" a já jsem se otáčel a někdo řekl: "kdo má šestnáctku?" a byl jsem to já a opřel jsem se o strom a bral jsem z něho jeho sílu a časoměrka řekla:"připrav se" a počítala vteřinky, jednu za druhou, a potom řekla: "teď", a já jsem pustil ten strom a všechnu svou sílu jsem pumpoval do svalů a štval jsem to tělo úzkou cestou do prudkého kopce a rval jsem se s časem a všemi těmi modrými číslicemi v bílých čtverečcích a bušilo mi v hlavě jako ve zvonici a srdce dělalo buchy buch a plíce lapaly po dechu a bože, jak to pálilo ve stehnech a na plicích a jen myšlenka nahoru nahoru zahltila můj mozek.

... a myslím, že všechny nás všechno bolelo a že jsme bojovali jako lvi s tím prašivým kopcem, který z nás vysával sílu a bral nám dech, a že jsme ten kopec nakonec všichni porazili a zvítězili nad ním, protože jsme se sešli nahoře a už jsme nebyli jen šestnáctka nebo dvacítka, ale zase Richard nebo Jirka a mocně jsme dýchali a překusovali slova napolovic, jelikož na celá nám nestačil dech, a o překot jsme si říkali, jaké to bylo v tom kopci panečku těžké a pomalu jsme se začínali trošičku pyšnit, jen tak maličko, že jsme takoví silní sportsmeni, takoví skoro jako ten holohlavý Pantani, ten vrchař, a sjeli jsme ten prašivý kopec dolů a zvalchovali jsme mu tu jeho hrbolatou asfaltovou páteř, a prudce jsme brzdili a hned zase vyráželi, až jsme celí veselí dojeli k hospodě Střelák a tam byla Věra a časoměrka a řekli: "tak co" a hned jsme viděli, jak u některých stolů obletují ty bílé hvězdy z americké vlajky a mladý pan vrchní řekl: "prosím" a na konci byl takový ten otazníček a my řekli: "přineste nám pivečko" a potom on přinesl vysoké sklenice a hladinky piv se houpaly jako loďky na přehradě co se jí v Brně říká prygl a my sportsmeni jsme všichni začali kašlat a pochrchlávat, jak nás drhlo v plicích, jak ten spolykaný kopec se dral ven a pili jsme studené pivo a Číňan řekl: "teď bude vyhlášení vítězů" a všichni ztuhli a čekali a jeden nováček byl napnutý jako strunka a čekal, jak se s námi popasoval, jak nás asi prohnal, ale zase vyhrál v kategorii krásných horských bicyklů pan Gabriel, ale jenom o jednu maličkou vteřinku, jelikož měl horečku a zase vyhrál pan Dalibor v kategorii lítacích kol silničních sličných, jelikož je silný a nejlepší a ještě vyhrál pan Jiří v kategorii speciálních kol křížených se zvonečky a blatníčky a nikdo nevyhrál v kategorii dívek, poněvadž nebylo dosti závodnic, aby jedna mohla vyhrát a ta jediná pila pivo v hospodě Střelák, a já zase nevyhrál, jelikož nejlepší nejsem... A to byl konec předposledního závodu do kopce, velkého závodu ze závodu, který se jmenuje Číňan Cup, a je tak slavný, že se jezdí i v dešti a slotě a bojuje se na něm jako na Giro Italia nebo Tour de France nebo Okolo Třeboně nebo jak se všechny ty slavné závody jmenují a já jsem to všechno pro potěchu vaši i svou zkusil napsat.