(Brno, ČTK – Čínská trekingová komunita) MAMUT m druh vymřelého slona; expr. něco ohromného – tolik hallenův slovník cizích slov. Jak ovšem souvisí tento mohutný chobotnatec s proslulým vrchařským cyklo závodem ? Odpověď na tuto otázku zůstala bohužel ukryta v ledu dálných severských plání, kde leží společně se zahnívajícími těly zvířat, jejichž duše je uvězněna, stejně jako tělo božské Venuše na Pálavě, v propadlišti čtvrtohor.
   Odkryjme nyní smogovou oponu současnosti a pojďme se podívat na další ze série závodů o nejrychlejšího Číňana České republiky, určenému pro srdnaté sportovce, nemající strach z nějakého metru převýšení.  
  Informace o startu proběhly Sítí beze ztráty dat, takže se sportuchtiví sešli v hojném počtu, čítajícím 96 rukou a nohou. Objektivitu časomíry zajišťovali zkušení časoměřiči a časoměřička, kteří nelitovali a opustili svou rodinu, práci, školu, aby byli při tom, neboli jak říká T. Pergnerová, aby byli out (nebo in, ono to je v podstatě úplně jedno).
   Po prvním vzájemném neformálním přivítání začal každý líčit své hrdinné cyklo kousky, které vykonal během letní prázdninové odmlky. Nebylo nouze o husarské kousky, ani žertovné zážitky. K těch zajímavějším prožitkům patří například opékání buřtů při lesních požárech v Chorvatsku (Vedrödi), znásilnění partou vínem zmožených Portugalců (David) nebo dosažení fantastického času při cyklo výjezdu na Mont Blanc 1 hod 5 min (Synek).
   Ale to již pořadatelé rozdávají startovní čísla a vybírají obnos pro připuštění ke startu. Doprovodná vozidla jsou vyslána do cílového prostoru a celý peloton se za nemalého rozruchu přesouvá pod kohoutovický vrch na místo, vybrané pro start závodu. Poslední injekční stříkačky jsou vyprázdněny do lačných žil sportovců (v těchto závodech, nejen že není doping zakázán, je pořadateli dokonce výslovně doporučen, nejoblíbenější dopingovou směsí je lunární silový deodorant – LSD, dovážený odněkud z Kolumbie) a již ostrý zvuk píšťalky navozuje tiché soustředění a řazení závodníků na start.
   Na čele startovního pořadí je již tradičně zastoupeno něžné pohlaví (i celé závodnice), které sice neobsazují vedoucí pozice, přesto však bojují odvážně a často sahají až na dno svých sil .
   BANG ! A je odstartováno. První závodnice vyráží, nabírá rychlost a vzápětí mizí za prvním ohbím tratě. A zde již čeká jedna z taškařic, kterou nám pořadatelé uštědřili. Zvlnění terénu, které úmyslně snižuje rychlost cyklistů, dokonce v některých případech až pod 30 km/h. Zvláštní nevýhodu mají objemnější závodníci, kterým nerovnosti způsobují nezadržitelnou vibraci sádla v podkožním svalstvu. Ale to jsou už nástrahy překonány a jede se dál. Sportovce na trati míjejí řady elektrických autobusů, určených pro movitější diváky a fanoušky.
   V dalších chvílích mají ti nejrychlejší na dohled cílový kopeček., kde bdělí časoměřiči zapisují dojezd jednotlivých trosek. Nutno podotknout, že všechna děvčata zachovala dekorum a dojela plna mladické síly svěží a stále přitažlivá.
   Po dojezdu posledního opozdilce se celý peloton odebírá na místo startu, kde na zahrádce místního pohostinství netrpělivě vyčkává výsledného verdiktu rozhodčích. Ano, už je to tady, diskvalifikován nebyl nikdo, ztráty byly minimální. Vyhlašování výsledků se dokonce obešlo bez vzájemného slovního a fyzického napadání, inzultován byl pouze vrchní rozhodčí, protože nevyslovoval jména jednotlivých závodníků s příslušnou vážností, dokonce opomíjel i plné znění s titulem. Tři na vedoucích místech v každé kategorii dostávají nehodnotnou cenu, která je již tradičně vyrobena v Číně, nebo na přilehlých kontinentech. Výslovné zklamání zažil pouze vítěz na třetím místě v kategorii HK, který obdržel čínskou konkubínu, jež však, jak se zjistilo po bližším ohledání, nenesla typické znaky čínské fyziologie.
   Nyní následovala volná zábava, spojená s degustací tequily a podobných, stejně chutných či spíše chutnějších tekutin. Úderem zavírací hodiny se tvrdé jádro sportovců přesunulo na nedaleký zimní stadion (do místní restaurace), kde došlo ke spojení s kolegy sportovci – hokejisty. To se neobešlo bez znásilnění jedné z členek časoměřičské skupiny právě procházející skupinou rakouských státních příslušníků.  
   Tato příhoda rozhodla o opuštění restaurace a odjezd na brněnský “Beverly hill”, na Lesnou. Zde pokračovala zábava v nonstop baru, kde za zvuků Chinaski byly ničeny mozkové buňky až do časného rána. V okamžiku, kdy kohout šestkrát zakokrhal, odebrali se i ti nejotrlejší způsobem, který jim nejlépe vyhovoval (často plazmo) do svých domovů. A věřte, uvítání nebylo příjemné.

--V--