(Brno, ČTK – Čínská
trekingová komunita) MAMUT m
druh vymřelého slona; expr. něco ohromného – tolik hallenův slovník cizích slov.
Jak ovšem souvisí tento mohutný chobotnatec s proslulým vrchařským cyklo
závodem ? Odpověď na tuto otázku zůstala bohužel ukryta v ledu dálných
severských plání, kde leží společně se zahnívajícími těly zvířat, jejichž
duše je uvězněna, stejně jako tělo božské Venuše na Pálavě, v propadlišti čtvrtohor.
Odkryjme nyní smogovou oponu současnosti a pojďme se podívat na další
ze série závodů o nejrychlejšího Číňana České republiky, určenému pro srdnaté
sportovce, nemající strach z nějakého metru převýšení.
Informace o startu proběhly Sítí beze ztráty dat, takže se sportuchtiví
sešli v hojném počtu, čítajícím 96 rukou a nohou. Objektivitu časomíry
zajišťovali zkušení časoměřiči a časoměřička, kteří nelitovali a opustili
svou rodinu, práci, školu, aby byli při tom, neboli jak říká T. Pergnerová, aby
byli out (nebo in, ono to je v podstatě úplně jedno).
Po prvním vzájemném neformálním přivítání začal každý líčit
své hrdinné cyklo kousky, které vykonal během letní prázdninové odmlky. Nebylo
nouze o husarské kousky, ani žertovné zážitky. K těch zajímavějším
prožitkům patří například opékání buřtů při lesních požárech
v Chorvatsku (Vedrödi), znásilnění partou vínem zmožených Portugalců (David)
nebo dosažení fantastického času při cyklo výjezdu na Mont Blanc 1 hod 5 min
(Synek).
Ale to již pořadatelé rozdávají startovní čísla a vybírají obnos
pro připuštění ke startu. Doprovodná vozidla jsou vyslána do cílového prostoru a
celý peloton se za nemalého rozruchu přesouvá pod kohoutovický vrch na místo,
vybrané pro start závodu. Poslední injekční stříkačky jsou vyprázdněny do
lačných žil sportovců (v těchto závodech, nejen že není doping zakázán, je
pořadateli dokonce výslovně doporučen, nejoblíbenější dopingovou směsí je
lunární silový deodorant – LSD, dovážený odněkud z Kolumbie) a již ostrý zvuk
píšťalky navozuje tiché soustředění a řazení závodníků na start.
Na čele startovního pořadí je již tradičně zastoupeno něžné
pohlaví (i celé závodnice), které sice neobsazují vedoucí pozice, přesto však
bojují odvážně a často sahají až na dno svých sil .
BANG ! A je odstartováno. První závodnice vyráží, nabírá rychlost a
vzápětí mizí za prvním ohbím tratě. A zde již čeká jedna z taškařic, kterou
nám pořadatelé uštědřili. Zvlnění terénu, které úmyslně snižuje rychlost
cyklistů, dokonce v některých případech až pod 30 km/h. Zvláštní nevýhodu
mají objemnější závodníci, kterým nerovnosti způsobují nezadržitelnou vibraci
sádla v podkožním svalstvu. Ale to jsou už nástrahy překonány a jede se dál.
Sportovce na trati míjejí řady elektrických autobusů, určených pro movitější
diváky a fanoušky.
V dalších chvílích mají ti nejrychlejší na dohled cílový
kopeček., kde bdělí časoměřiči zapisují dojezd jednotlivých trosek. Nutno
podotknout, že všechna děvčata zachovala dekorum a dojela plna mladické síly
svěží a stále přitažlivá.
Po dojezdu posledního opozdilce se celý peloton odebírá na místo startu,
kde na zahrádce místního pohostinství netrpělivě vyčkává výsledného verdiktu
rozhodčích. Ano, už je to tady, diskvalifikován nebyl nikdo, ztráty byly minimální.
Vyhlašování výsledků se dokonce obešlo bez vzájemného slovního a fyzického
napadání, inzultován byl pouze vrchní rozhodčí, protože nevyslovoval jména
jednotlivých závodníků s příslušnou vážností, dokonce opomíjel
i plné znění s titulem. Tři na vedoucích místech v každé kategorii
dostávají nehodnotnou cenu, která je již tradičně vyrobena v Číně, nebo na
přilehlých kontinentech. Výslovné zklamání zažil pouze vítěz na třetím místě
v kategorii HK, který obdržel čínskou konkubínu, jež však, jak se zjistilo po
bližším ohledání, nenesla typické znaky čínské fyziologie.
Nyní následovala volná zábava, spojená s degustací tequily a
podobných, stejně chutných či spíše chutnějších tekutin. Úderem zavírací
hodiny se tvrdé jádro sportovců přesunulo na nedaleký zimní stadion (do místní
restaurace), kde došlo ke spojení s kolegy sportovci – hokejisty. To se neobešlo
bez znásilnění jedné z členek časoměřičské skupiny právě procházející
skupinou rakouských státních příslušníků.
Tato příhoda rozhodla o opuštění restaurace a odjezd na brněnský
“Beverly hill”, na Lesnou. Zde pokračovala zábava v nonstop baru, kde za zvuků
Chinaski byly ničeny mozkové buňky až do časného rána. V okamžiku, kdy kohout
šestkrát zakokrhal, odebrali se i ti nejotrlejší způsobem, který jim nejlépe
vyhovoval (často plazmo) do svých domovů. A věřte, uvítání nebylo příjemné.