Brno (Reuters, China press) - Je čtvrtek, 18. června, 17:30. Na parkoviště u ulice Lipová přijíždí první kamion. Pořadatelé z něj vykládají zařízení časomíry, startovní čísla, desítky lahví s iontovými nápoji a spoustu dalších maličkostí. Krátce před šestou se začínají sjíždět první závodníci (nejvíce se sjel Václav Synek). Vášnivě spolu diskutují o minulém závodě, nové sadě Shimano a o ňadrech blondýnky projíždějící kolem v trolejbusu. Nováčci, kteří se minulého závodu nemohli zúčastnit, dychtivě hltají jejich slova a její ňadra.

18:10 začíná prezentace, závodníci si na dresy připevňují čísla a s povděkem kvitují, že nespolehlivá časomíra OdIvety byla nahrazena novým zařízením OdPetry. Po krátké instruktáži o trati a zodpovězení dotazů závodníků vyráží na trať vozidlo traťových komisařů k poslední prohlídce. Poté, co je trať prohlášena za způsobilou, se závodníci začínají řadit na startovní čáru. Vše je připraveno ke startu, nervozita vrcholí. Přesto je nutné start odložit, neboť jednoho z favoritů postihl defekt. Servisní vůz týmu Schimice Tigers není nablízku, proto si musí pomoci sám. Zde se projevuje solidarita některých závodníků, kteří ochotně asistují při bleskové výměně duše. Pak již nic nebrání tomu, aby byl závod zahájen.

Na trať vyráží první závodnice. Po padesátimetrové rovince na rozjezd následuje pravotočivá zatáčka a již se před závodníky tyčí kopec v celé své kráse. Ve třicetisekundových intervalech vyrážejí na trať další a další závodníci. Projíždějí kolem nové fakulty Masarykovy univerzity a kolem Střední zdravotnické školy Lipová (její studentky zajišťovaly zdravotní dozor). Kopec se ještě strměji zvedá a po zdolání nejprudší pasáže tohoto závodu závodníci zahýbají na ulici Barvičovu. Zde mají opět možnost na krátké rovince načerpat trošku sil a poté je čeká ještě více než kilometr táhlého stoupání. Na trati jako obvykle panuje lítý boj a rozpálený asfalt smáčejí litry potu. Pomyslnou cílovou pásku protrhl Martin Ando, jeden z favoritů kategorie horská kola muži. Pak již přijíždějí další závodníci a je zajímavé sledovat, jak z posledních sil spurtují a snaží se získat drahocenné setiny. Pak již vyčerpaní padají za cílovou páskou k zemi. To je ta pravá chvíle pro maséry jednotlivých týmů. Bohužel, teprve nyní se ukazuje, že žádný z týmů maséra nemá. Co už.

Po krátkém odpočinku a doplnění ztracených tekutin závodníci sjíždí znovu na start. Bohužel, jedna ze závodnic je i přes veškerou snahu pořadatelů nucena odstoupit ze závodu pro zranění kolena. Někteří závodníci by také rádi odstoupili, jejich vyčerpání je enormní, ale vidina bodů jim to nedovolí a žene je vpřed i ve druhém kole. I v tomto kole je boj dramatický, např. dvousekundová ztráta Jiřího Macháčka na vedoucího závodníka průběžného pořadí mu doslova dává křídla. Ze tváří mnohých závodníků lze vyčíst utrpení, ale i odhodlání podat maximální výkon. Se zaťatými zuby, grimasou ve tváři či výkřikem vjíždějí postupně do cíle. Poté se celý peloton přesunuje do V clubu na Monte Bů. Za pár minut by již v prostoru cíle nikdo nepoznal, že se zde jel cyklistický závod.

Závodníci netrpělivě čekají na výsledky a znovu se sjíždějí (tentokrát regeneračním nápojem Starobrno). Pořadatelé zatím horečně zpracovávají výsledky, přičemž jim pomáhá nejmodernější výpočetní technika. Za malou chvíli jsou již vyhlašovány výsledky. Ze závodníků padá napětí, ve vzduchu je cítit uvolnění a ponožky Petra Křivánka. V záblescích fotoaparátů závodníci přebírají hodnotné ceny a diplomy. Tentokrát nejsou žádné stížnosti na měřící zařízení a zpracování výsledků, pořadatelé odvedli vskutku skvělou práci.

Domlouvají se podrobnosti kolem příštího závodu a také účast na Las Velasu. (To byl tragický omyl, neboť z očekávaného zápolení na velodromu se vyklubala nudná hudební produkce pochybné kvality.) Na Monte Bů padá tma, na závodníky únava a tak se pomalu se slovy : “ Tak v úterý” rozjíždějí domů.

Oficiálním sponzorem tohoto závodu je Čínská Ledová Republika